|
|
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
|
|
|
Metodické přístupy k vyšetření lymfoidních tkání jeseterů
ŠÁLKOVÁ, Eva
Předkládáme výsledky studií, které byly získány v průběhu doktorského studia a jsou shrnuty v disertační práci. Výzkum se zaměřil se posouzení různých metodických přístupů při vyšetřování lymfoidních tkání u jeseterů. Jeseteři se na Zemi vyskytují již více než 200 milionů let. Přežití do současnosti jim umožnil dobře vyvinutý a fungující obranný systém, zajišťující odolnost vůči mnohým negativním faktorům. Jeseteři jsou známí poměrně velkým genomem a náchylností k polyploidizačním událostem. Je známo, že v evoluci jeseterovitých ryb se uskutečnily tři celogenomové duplikace, označované jako 3R hypotéza (3 rounds hypothesis). Na základě této znalosti je možno jeseterovité ryby členit do různých ploidních skupin, s tím pak souvisí i rozdílné počty chromozómů u zástupců jednotlivých skupin. V naší práci jsme vyšetřili hematopoetické a lymfoidní tkáně u jeseterů. Studie byly prováděny na zástupcích jednotlivých ploidních úrovní: jeseter malý (Acipenser ruthenus) byl vybrán jako zástupce diploidní skupiny (2n), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii) jako zástupce tetraploidní (4n) a jeseter krátkorypý (Acipenser brevirostrum) jako představitel hexaploidní skupiny jeseterů (6n). U jesetera malého a jesetera krátkorypého jsme provedli histologické vyšetření hematopoetických a lymfoidních tkání. Tkáně byly klasicky zpracovány a obarveny hematoxylinem a eozinem. K bližší typizaci jednotlivých typů buněk jsme následně u vybraných tkání použili doplňující histologická barvení. Při vyšetření thymu jsme ve dřeni objevili Hassallova tělíska. Podle dostupných informací je naše sdělení považováno za první popis Hassallových tělísek v thymu jeseterů. Následovala studie, která se zabývala imunohistochemickým vyšetřením thymu juvenilního jesetera malého. K vyšetření jsme použili komerčně dostupné protilátky, běžně používané v humánní medicíně a diagnostice, konkrétně pak širokospektrý cytokeratin, vimentin, S-100 protein, leukocyte common antigen (LCA, CD45), CD3. Pozitivní výsledky jsme zaznamenali při vyšetření širokospektrého cytokeratinu, vimentinu a S-100 proteinu, zatímco vyšetření LCA a CD3 přineslo negativní nebo neprůkazné výsledky. Výsledky ukazují na možnost použití některých komerčně dostupných protilátek při vyšetřování tkání ryb, zároveň však poukazují na nutnost vývoje druhově a tkáňově specifických rybích protilátek. Hematologické vyšetření, především pak stanovení parametrů bílého krevního obrazu, představuje další z přístupů umožňující posouzení lymfoidních tkání u jeseterů. Odběr krve je ve srovnání s histologickým vyšetřením technicky jednodušší a dostupnější. Stanovení celkového počtu bílých krvinek a diferenciálního rozpočtu pak přináší důležité ukazatele celkového zdravotního stavu ryb. Naše studie se zaměřila na sledování parametrů bílého krevního obrazu a jejich změn v průběhu jednoho roku u zástupců tří různých ploidních úrovní jeseterů. Měsíčně jsme u deseti jedinců různých ploidních úrovní vyšetřili parametry bílého krevního obrazu. Získaná data ukázala, že ploidní úroveň ovlivňuje celkový počet leukocytů a podílí se na morfologických jaderných změnách granulocytů a lymfocytů. Naopak sezónní změny bílého krevního obrazu jsou závislé více na druhu jesetera a vlivech vnějšího prostředí než na ploidní úrovni. Vyšetření bílého krevního obrazu (stanovení celkového počtu leukocytů a diferenciálního rozpočtu) a histologické vyšetření tkání, a to včetně technicky náročnější imunohistochemie, představuje hlavní metodické přístupy při posuzování lymfoidních orgánů a imunitního stavu jeseterů. Metody mohou být používány v ichtyologických laboratoří a výstupy jednotlivých vyšetření představují důležité ukazatele při posuzování celkového zdravotního stavu ryb.
|
|
|
Adaptive immune system in patients with primary immunodeficiencies
Klocperk, Adam ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce shrnuje výsledky studií věnujících se adaptivnímu imunitnímu systému pacientů se syndromem DiGeorge způsobeným delecí 22q11.2. V úvodu je syndrom DiGeorge zasazen do kontextu mezinárodní patofyziologicko-klinické klasifikace primárních imunodeficiencí, a ve větším detailu je rozebrána jeho historie, příčiny vzniku, klinický fenotyp, terapeutické možnosti a podrobně též změny v imunitním systému pacientů. Přiložené studie dokazují předčasné stárnutí T lymfocytární populace, ale též nedokonalé vyzrávání B lymfocytů se sníženým počtem přesmyklých paměťových a naopak zvýšením naivních subpopulací a sérové hladiny jejich podpůrného B lymfocytárního cytokinu BAFF. Překvapivé snížení T independentních MZ-like B lymfocytů u pacientů dokládáme též signifikantním snížením přirozených anti-α-Gal protilátek. Porucha maturace B lymfocytů a nedokonalá reakce zárodečného centra není způsobena deficitem folikulárních pomocných T lymfocytů (Tfh), které jsou u pacientů proti kontrolám naopak zvýšeny, a ve většině případů nevede ke snížení sérových hladin IgG. Přes zvýšenou incidenci autoimunitních onemocnění a sklon k hypergamaglobulinemii mají však pacienti se syndromem DiGeorge normální zastoupení regulačních T lymfocyů (Tregů), jakož i expresi transkripčního faktor Helios, který je...
|
|
|
AIRE-expressing cells in immune tolerance in health and disease
Vobořil, Matouš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Ehrlich, Lauren Ilyse Richie (oponent)
(CZ) Rozpoznávání tělu vlastních a cizích struktur imunitním systémem je jedním ze základních dějů udržujích zdraví organismus. Jelikož T-buněčné receptory (TCRs) jsou vytvářeny náhodným necíleným procesem somatické rekombinace, nově vznikající klony T-buněk mohou rozpoznávat jak tělu-vlastní tak cizí antigeny. Mechanismy centrální tolerance mají schopnost omezovat autoreaktivní T-buněčný repertoár pomocí odstraňování klonů nesoucí autoreaktivní TCR nebo pomocí konverze těchto klonů na regulační T-buňky. Tyto procesy probíhají převážně ve dřeni brzlíku, kde dochází k testování autoreaktivity T-buněčných klonů pomocí různých typů buněk prezentujích antigen, jako jsou medulární epiteliální buňky brzlíku (mTECs), dendritické buňky a B-buňky. Ukazuje se také, že vzájemná spolupráce těchto buněčných typů je nepostradatelná pro správné fungování imunitní tolerance. Klíčovou úlohu v řízení produkce tělu vlastních antigenů zastává protein autoimunitní regulátor (AIRE), který je produkovaný převážně mTEC buňkami a jehož mutace vedou k rozvoji těžkých autoimunitních reakcí. V tomto kontextu předkládaná disertační práce popisuje nové regulační dráhy asociované s AIRE proteinem, které jsou důležité pro vývoj funkčního a bezpečného repertoáru T-buněk a ustanovení tolerance. Zaprvé jsme ukázali, že signalizace...
|
|
|
Adaptive immune system in patients with primary immunodeficiencies
Klocperk, Adam ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce shrnuje výsledky studií věnujících se adaptivnímu imunitnímu systému pacientů se syndromem DiGeorge způsobeným delecí 22q11.2. V úvodu je syndrom DiGeorge zasazen do kontextu mezinárodní patofyziologicko-klinické klasifikace primárních imunodeficiencí, a ve větším detailu je rozebrána jeho historie, příčiny vzniku, klinický fenotyp, terapeutické možnosti a podrobně též změny v imunitním systému pacientů. Přiložené studie dokazují předčasné stárnutí T lymfocytární populace, ale též nedokonalé vyzrávání B lymfocytů se sníženým počtem přesmyklých paměťových a naopak zvýšením naivních subpopulací a sérové hladiny jejich podpůrného B lymfocytárního cytokinu BAFF. Překvapivé snížení T independentních MZ-like B lymfocytů u pacientů dokládáme též signifikantním snížením přirozených anti-α-Gal protilátek. Porucha maturace B lymfocytů a nedokonalá reakce zárodečného centra není způsobena deficitem folikulárních pomocných T lymfocytů (Tfh), které jsou u pacientů proti kontrolám naopak zvýšeny, a ve většině případů nevede ke snížení sérových hladin IgG. Přes zvýšenou incidenci autoimunitních onemocnění a sklon k hypergamaglobulinemii mají však pacienti se syndromem DiGeorge normální zastoupení regulačních T lymfocyů (Tregů), jakož i expresi transkripčního faktor Helios, který je...
|
|
|
The role of NF-kappa B signaling in establishment of central tolerance
Březina, Jiří ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Ce trál í tolera e, která je usta ove a v th u, výz a ě redukuje repertoár reaktiv í h T l fo tů a tí u ožňuje před házet rozvoji autoi u it í h o e o ě í. ez t ý Autoi u it í regulá Aire , který je e pri ova ý ikát í i edulár í i epiteliál í i uňka i řídí pro iskuit í ge ovou e presi tisí ů tkáňově spe ifi ký h a tige ů, která je zásad í pro úči ou egativ í selek reaktiv í h T l fo tů regulač í h l fo tů. Výzku posled í h dvou dekád sta ove í e trál í tolera e. této prá i předkládá ejdůležitější poz atk dokládají í její klíčovou roli ve vývoji u ěk pří é regula i ge ové e které hovoří ve prospě h edo e ě é skuteč ost , že hlav í regulátore pro esů podílejí í h se a vý , udržová í a fu k i e trál í tolera e Klíčová slova: Centrální tolerance, NF
|
|
| |
|
|
Emerging role of Toll-like receptors in central tolerance
Súkeníková, Lenka ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Medulárne epiteliálne bunky (mTEC) zabezpečujú špecifické prostredie v týmuse pre proces spojený s vývojom T buniek. Ich nezastupiteľnou funkciou je expresia špecifických antigénov, nazývaných tkanivové špecifické antigény (TRAs), ktoré sú bežne prítomné iba v periférnych tkanivách. Táto expresia je často označovaná ako promiskuitná a jej pôvod bol načrtnutý s objavením transkripčného regulátoru Aire. Aire, ktorý má potenciál viazať sa s viacerými transkripčnými faktormi, sa spája aj s DNA, čím môže meniť všeobecný model bunkovej génovej expresie. T bunky s vysokou afinitou ku prezentovaným antigénom na mTEC bunkách, sú negatívnou selekciou z týmusu odstránené, prípadne sa z nich vyvinú T regulačné bunky (Treg). Štúdie myší a ľudí potvrdili nenahraditeľnosť proteínu Aire pri nastolení centrálnej tolerancie. Inaktivačná mutácia v géne pre Aire spôsobila chybnú prezentáciu telu vlastných antigénov, čím spôsobila zlyhanie odstránenia autoreaktívnych T buniek a viedla k ich uvoľneniu z týmusu na perifériu, čo následne viedlo k autoimunite. Experimentálne dôkazy odhaľujú kľúčovú úlohu NF-κB signalizačnej dráhy vo vývoji mTEC buniek. Táto dráha je taktiež regulovaná Toll-like receptormi (TLRs), ktoré rozpoznávajú evolučne konzervované štruktúry odvodené od mikroorganizmov a patogénov, čím zabezpečujú...
|
|
|
Role cytokinů ve vývoji a diferenciaci regulačních T buněk
Procházková, Jana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Vývoj a funkce pomocných T (Th) lymfocytů a regulačních T buněk (Treg) je plastický proces regulovaný pomocí cytokinů. Proto jsme se v tomto projektu nejprve zaměřili na sledování vlivu různých cytokinů na vývoj indukovaných (i) Tregs. Bylo prokázáno, ze iTregs se vyvýjejí z CD4+ CD25- T buněk po stimulaci alloantigenem a v přítomnosti transformujícího růstového faktoru β (TGF-β). Vývoj a proliferaci takto indukovaných Tregs je možno potlačit pomocí interleukinu (IL)-4 and IL-12. Výsledky také ukázaly, že IL-4 má zcela rozdílný vliv na udržení fenotypu přirozeně se vyskytujících (n)Treg a iTreg. Další populací s imunoregulačními vlastnostmi jsou mezenchymální kmenové buňky (MSC), které mohou za určitých podmínek produkovat TGF-β a IL-6 a tak se výrazně podílet na indukci Treg a Th subpopulací. Podle aktuální produkce TGF-β či IL-6 tak MSC mohou kvalitativně regulavat poměr mezi Treg a Th17 buňkami. Protizánětlivé Treg a prozánětlivé Th17 buňky se vyvýjejí po stimulaci za přítomnosti TGF-β, resp. v přítomnosti TGF-β a IL-6. V další části této studie jsme se zaměřili na studování role IL-12 při vývoji Treg a Th17 buněk. Bylo ukázáno, že diferenciace Treg a Th17 buněk byla v přítomnosti IL-12 potlačena, stejně jako TGF-β-indukovaná exprese transkripčního faktoru Foxp3 a TGF-β/IL-6- indukovaná exprese...
|
|
|
Dědičně podmíněná imunologická onemocnění u psů
KREJČOVÁ, Lenka
Bakalářská práce shrnuje poznatky o nejvýznamnějších primárních imunodeficiencích u různých plemen psů, jejich genetické podstatě, příznacích a možnostech jejich léčby: deficienci adherence leukocytů u psů, syndromu uvězněných neutrofilů, Pelger-Hüetově anomálii, těžké kombinované imunodeficienci, syndromu šedých kolií, selektivní IgA deficienci, deficienci C3 komplementu a nedostatku růstového hormonu s hypoplazií thymu u psů. Tato onemocnění, často s autozomálně recesivní dědičností, mají pro postižené jedince většinou fatální následky. Výzkum primárních imunodeficiencí u psů je podstatný také proto, že často slouží jako modelové studie pro obdobná lidská onemocnění.
|
host ::
RSS.